
Maurice Roucel
Architekti surovin, dokonalost v každém odstínu
Setkání s Maurice Roucel
Jak jsi objevil svou vášeň pro parfémy? Kdy jsi věděl, že se tomu chceš věnovat jako profesi?
Vyrůstal jsem v Normandii v rodině, která neměla žádné vazby na parfumerii. Parfémy pro mě nikdy nebyly povoláním, ale světem, který jsem objevoval postupně díky setkáním s lidmi.
Jako chemik v CNRS jsem pracoval na plynové chromatografii. Dozvěděl jsem se, že Henri Robert hledá chemika: setkali jsme se a já strávil šest let u Chanelu.
Tato léta mi umožnila studovat ty nejkrásnější suroviny, analyzovat je v hlavě, srdci a základu. Pak jsem začal formulovat a můj zájem o parfémy rostl den ode dne.
Co tě na tvorbě parfémů nejvíce pohání? Kde čerpáš inspiraci a jaké jsou tvé oblíbené suroviny?
Na parfumerii mě baví především možnost pracovat na velmi různorodých tématech a hlavně spolupracovat s novými lidmi. Výměny během vývoje parfému jsou velmi cenné.
Vždy jsem rád pracoval s jemnými ambrovými tóny.
Jak poznáš, že je parfém hotový?
Když se mi líbí!
Co tě oslovilo na přístupu značky?
Myšlenka spolupracovat se Sylvaine na novém projektu mě okamžitě zaujala.
Jakou výzvu jsi musel překonat při práci na Valkyrie?
Největší výzvou u tohoto projektu bylo být hoden důvěry, kterou mi Sylvaine dala – potěšit sám sebe i ji.
Jakou emoci bys chtěl, aby lidé cítili při objevování Valkyrie?
U Valkyrie bych chtěl, aby lidé cítili jak laskavost ochranitelské bohyně, tak sílu, kterou ztělesňuje.
Máš nějakou výraznou olfaktorickou vzpomínku z dětství?
Moje první voňavé vzpomínky souvisejí s přírodou: venkov, moře, příroda obecně.
Pokud jde o parfémy, ve svých 15 letech jsem objevil Eau Sauvage od Diora, který mě hluboce zasáhl. Také si pamatuji elegantní vůni své babičky, Soir de Paris od Bourjois, i když původní složení už neexistuje.
A nakonec, jaké jsou tvé vášně mimo parfémy?
Dříve jsem se vášnivě věnoval triatlonu. Dnes trávím hodně času v přírodě, hlavně chůzí. Mezi mé další vášně patří sudoku a kvantová fyzika.
Tvorba









